Menu
Město Rožmitál pod Třemšínem Město Rožmitál pod Třemšínem
Rožmitálpod Třemšínem

 1871-
1907
 

1907-
1938
 

 1938-
1945
 

 1945-
2000
 

 2000-
2010
 

 2010-
současnost
 


Založení hasičských sborů v naší oblasti

Již v osmdesátých letech 19. století po vydání zákona č. 45 ze dne 25. 5. 1876 o požární policii, formovaly se v monarchii počátky hasičství. V tehdejším příslušném politickém okrese Blatná byl založen prvý sbor v Kasejovicích v roce 1878, další v Blatné a v Březnici v roce 1879, v Rožmitále pod Třemšínem v roce 1880.

1

Členové výboru župy „Podtřemšínské“ číslo 61 z roku 1929. Ve spodní řadě 3. zprava starosta župy pan Antonín Hejnic.

Oddaností hasičské myšlence a především iniciativou dále uvedených osob vznikla 23. 11. 1890 jako prvá „Hasičská župa Podtřemšínská“ se sídlem v Rožmitále pod Třemšínem a to v rámci soudního okresu Březnice. Teprve o devět let později v roce 1899 vznikla „Blatenská župa“ (číslo 105). Sbory na Březnicku nepřistoupily všechny do „Podtřemšínské župy“, ale chtěly utvořit další „Březnickou župu“. Tento záměr se však nepodařilo uskutečnit a trvající dlouhodobý spor skončil až v roce 1907, kdy ostatní sbory na Březnicku přistoupily k „Podtřemšínské župě“, neboť na jednom soudním okrese mohla být jen jedna župa a v tomto směru byl Rožmitál první. V Zemské ústřední jednotě podle vstupu obdržela tato župa číslo 61 a byla v její prvé polovici, neboť poslední župa měla číslo 143.
Poznamenává se, že na Březnicku některé SDH vstoupily bezprostředně do „Podtřemšínské župy“. Např. Starosedlský Hrádek, kde byl sbor založen 6. února 1899, již v květnu téhož roku přistoupil k Podtřemšínské župě v Rožmitále pod Třemšínem. Dne 9. 7. 1905 proběhl ve Starosedlském Hrádku sjezd Podtřemšínské župy s valnou hromadou delegátů. Obdobně tomu bylo ve SDH v Hudčicích, o čemž je zápis z 2. ledna 1904. Ve SDH v Drahenicích to bylo v roce 1896 a ve SDH ve Vševilech 22. 11. 1896.
SDH Vševily přistoupil k Podtřemšínské župě a první cvičení se pak konala 13. 9. 1896 za účasti hasičských sborů Hornosín, Drahenice a Březnice – celkem 48 mužů se známou rožmitálskou kapelou pana Kašpárka.
V době po založení „Podtřemšínské župy“ byl župním starostou v letech 1890 – 1896 Jan Brnka, poštmistr v Rožmitále pod Třemšínem. V této době byl župním jednatelem Václav Paleček, řídící učitel v Rožmitále. V letech 1896 – 1930 byl župním starostou Václav Paleček a od roku 1930 Antonín Hejnic, řídící učitel v Nepomuku, později ve Věšíně. Jako župní jednatelé působili František Běle v letech 1896 – 1904, Václav Kubíček, učitel v Rožmitále, v letech 1904 – 1918, Antonín Hejnic od roku 1918. Náčelníkem župy byl od roku 1890 František Kala, strojník z Vranovic.
Od roku 1930 byl Antonín Hejnic nejen župním starostou, ale současně i jednatelem. Jeho náměstkem byl Ludvík – „Luděk“ Michálek, prokurista Městské spořitelny v Březnici. Okrskovým dozorcem – náčelníkem – byl za Rožmitál (I. okrsek) Josef Handschuch, pokrývač v Rožmitále p. Tř.
Čestnými členy župy se stali: František Kala, župní náčelník. Antonín Hejnic, župní starosta a jednatel, Jan Lukeš, řídící učitel ve Věšíně, jako župní pokladník, František Pecka, učitel v Písku, jako býv. náměstek župního starosty.

2

1938-1945

Období okupace státu 1939 – 1945 a II. světová válka

Toto období se projevilo omezením činnosti hasičského sboru. V roce 1939 byl starostou Tomáš Jeníček a místopředsedou Jan Michálek. Velitelem byl Václav Ježek. Začal pracovat odbor dorostu, který vedl Václav Květoň a Stanislav Kodat. Členů bylo 39. Dne 2. června 1941 se konalo v Rožmitále pod Třemšínem velké hasičské cvičení pod vedením okresních funkcionářů Stanislava Kolofy, Karla Sladovníka, Josefa Tesky a Josefa Nováka, všichni z Březnice.
Ve chmurném roce 1942 (heydrichiáda – stanné právo) se stal velitelem J. Květoň. Další léta byla nervově vyčerpávající, avšak v těchto letech byl sbor početně a především morálně nejsilnější. V září 1944 byl Stanislav Kolofa zatčen a uvězněn nejprve v Klatovech a posléze v Terezíně. Zde po těžkých útrapách koncentračního tábora zemřel 5. května 1945 na cele smrti č. 44, právě v den osvobození tohoto tábora. Řada obětavých hasičů byla v době okupace postižena zatčením a uvězněním v koncentračních táborech. Zde buď zahynuli, nebo se vrátili s podlomeným zdravím a dlouho nežili.
Na sklonku II. světové války v revolučních květnových dnech roku 1945 byli hasiči významnou a účinnou organizovanou složkou.

val

Členové sboru dobrovolných hasičů v Rožmitále pod Tř. na nádvoří radnice v roce 1945