Menu
Město Rožmitál pod Třemšínem Město Rožmitál pod Třemšínem
Rožmitálpod Třemšínem

Památky

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Skosteltarém Rožmitále

Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je nejstarší památkou města Rožmitála pod Třemšínem, dominantou Starého Rožmitála a spolu s bránou, farou a kaplankou také chráněnou kulturní památkou. Gotické portály, objevené při opravách kostela v 70. letech 20. stol., jsou odborníky datovány do let 1230 - 1240. Kostel byl tedy pravděpodobně postaven v první čtvrtině 13. století. O dřívější podobě tehdy gotického kostela víme jen velmi málo. Byl postaven ve tvaru kříže, měl samostatnou zvonici, boční gotický vchod, obehnán byl hradbami s dvěma branami. Uzavřený areál dotvářel rozrůstající se hřbitov, později vznikla fara a kostnice (dnes kaplanka). Již od pradávna byl kostel zasvěcen Povýšení sv. Kříže.

V letech 1729-31 za působení faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického (†1737) byl kostel přestavěn do barokní podoby, zrušen boční vchod, rozšířen kůr, věž byla přistavěna k chrámové lodi. Zůstal jen tvar kříže, jejž má kostel dodnes, a zbytky žebrové klenby v kapli sv. Václava. Věž byla zakončena cibulovitou šindelovou bání.

Ke kostelu se kdysi přimykal starý hřbitov, jenž sloužil jako hřbitov farní do roku 1854. Tehdy byl pro nedostatek místa zrušen. Zřízen byl nový hřbitov, tentokrát dál od kostela. Starý hřbitov dnes připomínají jen závěsné desky a pomník faráře Šolleho.

Starorožmitálský kostel prošel od listopadu 1989 řadou velkých změn. Vedle nákladné rekonstrukce varhan byly státem investovány další nemalé finanční prostředky do oprav dalších částí mobiliáře - bočního oltáře sv. Václava s Božím hrobem, hlavního oltáře Povýšení sv. Kříže se všemi plastikami, oltářů sv. Františka, sv. Anny i Panny Marie. Za finančního přispění města proběhla též výměna oken, oprava střech a vnějších omítek kostela, fary a kaplanky.

Vedle starých gotických portálů datovaných do let 1230-40, dvou křtitelnic - kamenné ze 14. století a cínové z roku 1596 - a litinového náhrobníku z roku 1759 jsou největším skvostem kostela historické varhany, někdy též nazývané Rybovy, pořízené díky úsilí faráře Antonína Platnýře v roce 1750, dílo Martina Palečka z Netolic, na nichž v letech 1788-1815 hrával starorožmitálský regenschori Jakub Jan Ryba. Jedná se o barokní dvoumanuálové varhany, jejichž více než 700 píšťal je soustředěno v krásné pozdně barokní (rokokové) skříni. Jejich tóny zvou po celý rok stovky návštěvníků k poslechu úryvků České mše vánoční J. J. Ryby a o Vánocích k účasti na štědrovečerní bohoslužbě spojené se slavným a jedinečným provedením této skladby.

Na starorožmitálské faře působila řada kněží, mezi nimiž k nejvýznamnějším patří Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české, který zde farářoval v létech 1524-7. Od roku 1972 do roku 1978 byl v Rožmitále farářem P. PhDr. Miloslav Vlk, jenž zde byl zbaven souhlasu k vykonávání kněžské služby. I přes mnohé protesty celé farnosti mu byl souhlas vrácen až po deseti letech. V roce 1990, již jako českobudějovický biskup posvětil nové dva zvony farního kostela. Toho roku byl jmenován čestným občanem města. Je také jedním z významných členů Společnosti Jakuba Jana Ryby.

Na starorožmitálském hřbitově jsou pohřbeni:

  • Jakub Jan Ryba (1765 - 1815), hudební skladatel, kantor, národní buditel a autor slavné České mše vánoční ”Hej, mistře...” z roku 1796. Ostatky skladatele sem byly v roce 1855 přeneseny z bývalého morového hřbitova (u Nového rybníka), kde byl pochován jako sebevrah.

 

  • Ferdinand Brož (1802 - 1881), učitel, po Rybovi největší osobnost rožmitálského školství, autor nejstaršího Rybova životopisu, iniciátor stavby budovy obecné rožmitálské školy na náměstí, držitel záslužného stříbrného kříže s korunou.

 

  • Karel Daniel Gangloff (1809 - 1879), lesmistr v arcibiskupských službách a vynálezce přístrojů pro lesní geodézii a strojů pro zpracování dřeva.
  • Ing. František Hofmeister (1875 - 1950) bratr spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera, zakladatel skautingu na Rožmitálsku (1911), městský tajemník a první rožmitálský meteorolog.
  • Pomník Dr. Josefa Arnošta Ryby (1795 - 1856), nejstaršího syna Jakuba Jana Ryby, stavovského očního lékaře děkana lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze byl z iniciativy Společnosti Jakuba Jana Ryby přenesen z Olšan v roce 1993. I přes veškerá pátraní po jeho ostatcích, tyto nebyly ve zmíněném hrobě na Olšanech nalezeny.

Filiální kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana NepomuckéhoPůvodnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého. Původně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla přestavěna v létech 1904-5 architektem Josefem Fantou v neobarokním slohu. V ochozu na kůru tohoto filiálního kostela se dochovala litinová deska s jedním z Rybových hesel: ”Abys byl lepším, pozoruj denně tvé činy a zkoumej je.” z roku 1852. Varhany pocházejí z roku 1905.

Na městském hřbitově jsou pohřbeni:

  • Rudolf Richard Hofmeister (1868 - 1934), rožmitálský rodák, spisovatel, autor rozsáhlého dílo o pravěku, ale též knih regionálně zaměřených.

 

  • Karel Josef Beneš (1896 - 1969), spisovatel, autor knih: Uloupený život, Červená pečeť, Kouzelný dům, a Ervína Brokešová (1900 -1987), manželka K. J. Beneše, slavná houslová virtuózka, žákyně Otokara Šefčíka.

 

  • MUDr. Adolf Růžička (1851 - 1941) - první rožmitálský fotoamatér. Část jeho rozsáhlého fotografického díla lze zhlédnout v rožmitálském muzeu.

Zámek

zámekPůvodně blatný hrad nechal po polovině 13. století postavit Oldřich z rodu Buziců. Podle pověsti byl hrad obklopen šípkovými keři a to dalo zřejmě podnět ke vzniku názvu Rosenthal, který by později počeštěn na Rožmitál. V 16. století byl hrad prodán Gryspekům z Gryspachu a přestavěn na renesanční zámek. Od roku 1623 sloužil jako letní sídlo pražského arcibiskupa. Ve 20. století zde byly byty a kanceláře Státních lesů. Zámek je zpřístupněn při kulturních akcích a během letní sezóny každou sobotu od 10 do 13 hodin. Více informaci najdete na https://www.facebook.com/pg/zamekrozmital/

Radnice

radniceRadnice v Rožmitále pod Třemšínem vznikla na místě původního měšťanského domu. Její dnešní jádro pochází z roku 1837. Na radniční věž byly tehdy přeneseny hodiny ze staré, zrušené brány, která se dříve nacházela dole pod náměstím v Palackého ulici. Další informace najdete v článku po rozkliknutí titulku.

Volný čas

Univerzální překladač

Překlad (translations)

YouTube kanál města

YouTube kanál města

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky