09TRE

Rybova lavička

VRCH TŘEMŠÍN (827 m n. m.)

nejvyšší vrchol Jižních Brd

Třemšín, král brdských lesů, opředený řadou pověstí je vyhledávaným cílem turistů a má své kouzlo v jakékoliv roční době. V zimě se sem koná tradiční Novoroční výstup a v létě pak obnovená třemšínská pouť k svátku Proměnění Páně. (6. 8.). Třemšínské lesy jsou ve správě AP lesnické.

Hrad tu nechal vystavět některý z členů rodu Buziců na zbytcích starého tvrziště. Prvním historicky doloženým držitelem byl Beneš z Třemšína, který roku 1349 urovnával spor o hranice rožmitálského panství tehdy rozděleného mezi arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Oldřichem z Rožmitála. V husitských válkách stáli páni z Třemšína na straně katolické a v roce 1424 byl hrad dobit a vypleněn.

Kapli Proměnění Krista Pána nechal roku 1771 postavit lesmistr Josef Eustach Kračmer. Od roku 2023 ji zdobí kopie původního deskového obrazu s motivem jejího zasvěcení.

Most a všechny kamenné zídky, které tu lze spatřit, jsou výsledkem úprav, jež kolem roku 1800 z výnosů rodinného majetku financoval pražský arcibiskup Vilém Florentin kníže Salm ze Salmu (1745-1810), pravý pastýř a dobrodinec svého lidu, který si procházky sem velmi oblíbil. I když byl nenávratně zničen původní stav hradiště,  jeho počínání ospravedlňuje touha zachránit zdejší zkoušené obyvatelstvo před nouzí a dopřát mu  důstojný výdělek jak při úpravách tohoto vrcholu, tak při budování rožmitálského zámeckého parku. 

S Jakubem Janem Rybou jej pojí služba Bohu, tomuto kraji i lidem, kteří ho obývali, a vzájemná úcta. Ryba byl Salmovi za mnohé vděčen, díky němu se nejednou dovolal spravedlnosti, a právě Salmovy prostředky pomohly zrealizovat opravu varhan poničených požárem v květnu 1794, na niž Ryba čekal až do července 1795.

Svůj obdiv k němu a vděčnost vyjádřil Ryba tak, jak nejlépe dokázal. V roce 1803 k desátému výročí jmenování Salma arcibiskupem, zkomponoval rozsáhlou německou kantátu, jež byla za účasti arcibiskupa provedena v rožmitálském zámeckém parku, a poté ještě dvakrát opakována. 

V tisku jejího libreta uloženého v Českém muzeu hudby učinil v Rybově roce 2025 MgA. Ivo Michl, tvůrce digitálního archivu Rybových děl, pozoruhodný objev. V jeho samotném závěru nalezl báseň Třemšín, jejíž existence byla všeobecně známa, ale byla považována za nezvěstnou a nikdo neměl povědomí, o čem pojednává. Německá báseň má pět slok o osmi verších a chor a Ryba v ní barvitě líčí proměnu „Hory duchů“ ve „Vilémův háj“. Dokazuje, co znamenaly Salmovy zásahy (v pozdější době kritizované) pro zpřístupnění vrcholu všem, kteří se na něj dosud obávali vstoupit. V poznámkách k vydání se uvádí: "Na této hoře, která se zvedá k oblakům nad rožmitálskými lesy a pohořím a z níž lze objevit skoro všechna okolní pohoří, byly zbudovány líbezné pěšiny, stezky, altány, „lusthaus“ a aleje; třičtvrtěhodinová cesta lemovaná lesní alejí nás vede ke vznešenému vrcholu této hory. To vše bylo vytvořeno na rozkaz jeho knížecí milosti. Výmluvný důkaz otcovské lásky, kterou Vilém, který navždy zůstane v paměti příštích generací, choval ke svým poddaným!"

V Rybově roce 2025 nechala Společnost Jakuba Jana Ryby báseň přeložit a přebásnit do češtiny. V překladu a přebásnění Radka Malého poprvé zazněla v závěru poutní bohoslužby u třemšínské kaple 10. 8. 2025.

Známým a oblíbeným učinily Třemšín v letech 1861 - 1863 celonárodní poutě, mohutná shromáždění s účastí několika tisíců lidí.

První rozhlednu dal v roce 1888 postavit pražský arcibiskup František Schönborn (1844-1899). Po několika úderech blesku byla v roce 1915 rozebrána. V 70. letech 20. století zde byla postavena dřevěná trámová věž pro potřeby armády, jež nahradila triangulační věž zbudovanou po válce a zničenou vichřicí v 60. letech. V roce 1990 byla opravena, ale její stav se postupem času zhoršil a od roku 2012 již byla nepřístupná. V červenci 2015 shořela při lesním požáru.

I přes absenci rozhledny se nám z této lavičky otvírá přenádherný pohled do Rybova kraje severozápadním směrem. Rožmitálské údolí s farním kostelem ve Starém Rožmitále a okolními obcemi olemované vpravo vrchem Štěrbina a vlevo hlavním hřebenem Brd v pozadí s Třemošnou a městem Příbram tu v případě dobré viditelnosti budeme mít jako na dlani.