07MOH

Rybova lavička

MOHYLA NAD VOLTUŠÍ

místo, kde zemřel Jakub Jan Ryba

Místo, kde si v sobotu 8. dubna roku 1815 vzal život Jakub Jan Ryba, připomíná od roku 1854 kamenný kříž s nápisem „Modlete se za mne“. Nad ním byl v roce 1933 navršen kamenný památník s fiktivní Rybovou podobiznou nazývaný "Rybova mohyla". Podle tradice bylo právě někde v těchto místech pravděpodobně v pondělí 10. dubna roku 1815 nalezeno Rybovo tělo. 

Díky spolupráci Společnosti Jakuba Jana Ryby s AP lesnickou vznikla v Rybově roce 2025 z tabulek lemující cestu sem stezka s pěti zastaveními Po stopách myšlenek Jakuba Jana Ryby.

Poslední chvíle Rybova života popsal ve svých pamětech jeho nejstarší syn dr. Josef Arnošt Ryba, přestože sám nebyl jejich přímým svědkem. Informace získal od nejbližší rodiny a přátel, z nichž si zprvu nikdo nedokázal připustit, že by na sebe otec vztáhl ruku, přestože pro něj samotného nebyla myšlenka na smrt ničím nepřirozeným. Den před smrtí byl dlouho vzhůru a spálil mnoho písemností. Druhý den odešel do kostela ve Starém Rožmitále, kde "měl časně ráno nějaké řízení" a po mši se vydal na obvyklou procházku, z níž se už živý nevrátil. Po neúspěšném pátraní prohledali třetího dne zdejší obyvatelé okolní krajinu a objevili jeho tělo v lese Štěrbina "mezi hustým, téměř nepropustným houštím. Podřezal si tepny na krku a obou zápěstích. Vedle něho ležel svazek děl Seneky, na jehož posledním listu bylo tužkou docela čerstvě připsáno několik slov česky: odchází do lepšího světa, protože tento byl pro něj nesnesitelný… Děkoval své ženě a dětem za jejich lásku a prosil je, aby zůstaly svorny a vycházely v dobrém."

Přestože každá předčasná smrt bývá zahalena určitým tajemstvím, nepodléhejme z úcty k Rybově památce a jeho obdivuhodnému odkazu spekulacím a mystifikacím šířeným ve veřejném prostoru i v médiích, ani touze po laciné senzaci tak příznačné pro naši dobu. Z informací, které nám zanechal sám Ryba i jeho první životopisci, můžeme usuzovat, co všechno stálo za jeho konečným rozhodnutím. Ať už to bylo vnitřní rozpoložení, povahové rysy, zdravotní stav související s věkem,  vyčerpání, jistá psychická křehkost a citlivost k projevům zla, vysoké nároky na sebe i ostatní, trýznivé starosti o zajištění rodiny či vnější vlivy velkých společenských změn, mentalita zdejšího obyvatelstva, hrubost či liknavost místní vrchnosti, vše vyústilo v hořké zklamání z nenaplněných představ, pro něž obětoval všechny své lidské síly.

Cestou sem nás doprovodily Rybovy nadčasové myšlenky. Utvářely jeho vztah k Bohu, lidem i k sobě samému. Tišina lesa, který za více než dvě staletí jistě prošel mnoha proměnami, nám nabízí ty nejlepší podmínky k zamyšlení nad smyslem života a jeho naplněním.