Navigace

Obsah

Období po roce 1918
Vznik Československé republiky
20 let samostatnosti


Po návratu z války se díky členům, kteří přežili, rožmitálský sbor obnovoval. V roce 1919 přibylo hodně mladých členů, kteří se s velkým elánem pustili do práce. V roce 1922 čítal sbor 71 členů. Činnost sboru byla plně obnovena a zakoupena byla motorová stříkačka. Dne 9. září v roce 1928 vypukl velký požár ve Věšíně. Shořelo 29 domů a 2 stodoly, což byla téměř jedna třetina obce. Účast na hašení mělo 17 sborů včetně rožmitálského, který obdržel veřejnou pochvalu. Požár se opakoval 30. dubna 1933 (shořelo 19 domů a 4 stodoly).

7
8


Svěcení stříkačky sboru dobrovolných hasičů v Rožmitále dne 24. 7. 1927

Na sklonku října 1929 začala světová hospodářská krize, která postihla i naši republiku a její ekonomiku, což se odrazilo i na materiálních možnostech sboru.

nametove
Členové sboru dobrovolných hasičů u příležitosti 50. výročí založení dne 24. 5. 1931

25
Námětové cvičení na radnici

Po 50 letech trvání sboru se konal v roce 1931 (24. – 25. 5.) župní hasičský sjezd v Rožmitále pod Třemšínem. Župní starosta Antonín Hejnic předával diplomy dlouholetým členům sboru za 40, 30 a 25 let členství. V té době byl starostou Tomáš Jeníček, který setrval ve funkci až do roku 1945 (s výjimkou let 1935 – 1937, kdy ho vystřídal Antonín Hejnic). Velitelem byl Josef Handschuch, náčelníkem Josef Liška a jednatelem František Karas. V roce 1932 byla zakoupena nová motorová stříkačka a zlepšeno vybavení, což znamenalo velký pokrok při zásazích. Těch menších byla celá řada.

10
Kostel ve Starém Rožmitále po požáru dne 18. 3. 1933

Z velkých to byl požár ve Starém Rožmitále, vzniklý 18. března 1933 v hospodářském objektu fary, který zachvátil i farní chrám. Budovy byly kryty šindelem. Tehdejší technikou nebylo možno dostříknout ze zdroje vody (býv. rybníček pod kaplankami), na věž kostela na pahorku do výšky 32 metrů. K požáru se sjelo 17 hasičských sborů. V rekordně krátké době – za pouhých 6 měsíců – 17. září 1933 bylo všechno obnoveno a konala se slavnost znovuvysvěcení kostela za obrovské účasti lidu. Rovněž v Bukové 6. září 1933 shořelo 14 obytných stavení.
V roce 1934, kdy měl sbor 50 členů, byl zvolen starostou Antonín Hejnic, který byl ve funkci až do konce svého života. Narodil se 23. 10. 1872 a zemřel 12. 6. 1937.

pohreb

Slavný pohřeb pana Antonína Hejnice v roce 1937

Velitelem byl Josef Handschuch a jednatelem učitel Václav Procházka. V roce 1935 byl velitelem Josef Liška a jednatelem František Karas. V tomto roce se konalo odhalení pamětní desky župního náčelníka Františka Kaly, zemřelého 1. 7. 1934 ve Vranovicích.
V roce 1937 se stal starostou Ing. František Hofmeister, místopředsedou Tomáš Jeníček, velitelem Václav Ježek a jednatelem učitel Stanislav Kodat. Zakoupen byl automobil PRAGA. Jelikož v roce 1938 byl velitel povolán na vojnu, nastoupil za něho osvědčený Tomáš Jeníček, který byl členem sboru neuvěřitelných 50 let (zemřel 31. 10. 1943). Sbor získal k hasičskému autu ještě auto sanitní a zbrojmistrem byl Bohumil Velek. V té době bylo zřízeno zvonkové poplachové zařízení. Počet členů se v těchto letech pohyboval těsně pod hranicí 40.

12
Při rychlé jízdě k požáru ve Voltuši došlo pod zámkem k převrácení stříkačky (1936).
Namísto koňského potahu zapřáhli stříkačku za osobní automobil pana Mareše.

Od roku 1938 a zejména v dalších letech vznikla tradice pravidelného konání hasičských plesů v měsíci lednu, a to střídavě v objektech „Plzeňka“, „Panský dům“, „Sokolovna“ a ojediněle Starý Rožmitál.