Navigace

Obsah

Začátky hasičského sboru v Rožmitále p. Tř.

Na dlouhodobé činnosti sboru se po dobu 130 let úspěšně podílelo několik generací občanů zapálených pro hasičskou myšlenku. Vše o jejich práci je obsaženo v objemné kronice. Je obtížné věcně vtěsnat veškerou činnost do rozsahu publikace, včetně dokumentačních fotografií. Proto celé toto období činnosti bylo rozčleněno na několik časových etap.

Období od založení sboru do konce 1. světové války

Začátky činnosti rožmitálského sboru byly krušné. Hasiči si pořídili drobné náčiní ze svých prostředků, zčásti též z darů a zápůjček. V podstatě na veškerou činnost a výstroj s výzbrojí si museli hasiči vydělat peníze, aby si mohli postup ně vše potřebné opatřit. Nic nebylo zadarmo. Tak tomu bylo i po založení sborů v okolních obcích Rožmitálska. Hasiči vnesli do míst kulturní oživení, jako bály, věnečky, ale i ochotnická divadelní představení. Proto se v činnosti hasičských sborů po jejich založení kromě jejich hlavního poslání jako červená nit promítala také činnost, která byla zdrojem příjmů pro krytí nákladů na vybavení.
Založení sboru v té době bylo činem velmi pokrokovým. Byl to především projev vlastenectví, zejména před I. světovou válkou. Vyžadovalo to nejen mnoho úsilí, ale i starostí a útrap, avšak stará hasičská garda měla dost nadšení a iniciativy k jejich překonání.
Ustavení rožmitálského sboru bylo hlavně ovlivněno důsledkem posledního katastrofálního požáru uprostřed léta 27. července 1871, po kterém vznikla hasičská myšlenka na ochranu majetku spoluobčanů (v předchozí publikaci k výročí 100 let požárního sboru 1880 – 1980 je uveden nepřesně rok požáru 1879). Během 80tých let 19. století byla prováděna znovuvýstavba zničeného města. Pokrokem při nové výstavbě města byl postupný odklon od používání hořlavých materiálů. Výstavba se orientovala na nehořlavé materiály (kámen, cihly, tvrdá krytina) a na využití bleskosvodů. Došlo k založení cihelen v blízkosti výskytu cihlářské hlíny. Též byly použity cihly ze škváry z hutní výroby. Po požárech na venkověnebo při přestavbách byly po domácku vyráběny „vepřáky“, či „buchty“ (nepálené cihly).
Na sklonku tohoto období výstavby v roce 1880 došlo k založení hasičského sboru v Rožmitále zásluhou několika prozíravých a nadšených občanů města. V podmínkách rakousko-uherské monarchie byl dodržován tento postup: podání návrhu obecnímu zastupitelstvu města na založení sboru, jeho projednání a schválení včetně podpisu stanov starostou města a radními. Další instancí bylo místodržitelství v Praze, které schválilo stanovy. Sbor vstoupil v praktickou činnost, když byl akceschopný po svém technickém vybavení a výcviku. Největší zásluhu v rozhodující době o založení hasičské jednoty měl řídící učitel Václav Paleček, který dále působil jako dlouholetý jednatel a starosta až do roku 1924. Prvním velitelem byl stavitel Vojtěch Karásek a jednatelem František Zíka, zapisovatelem František Herbst.

6

Řídící učitel Václav Paleček působil ve výboru
Zemské ústřední hasičské jednoty 1901–1904

 

Myšlenka založení hasičských jednot se postupně
na sklonku 19. století a počátkem 20. století
rozšiřovala do okolních vesnic na celém Rožmitálsku.

 

Rožmitál pod Třemšínem 1880
Věšín 1883
Vranovice   1888
Buková a Pňovice 1889
Starý Rožmitál a Záběhlá* 1891
Voltuš 1893
Sedlice a Vševily 1896
Strýčkovy 1899
Hutě pod Třemšínem 1901
Nepomuk** 1904
Bezděkov 1911
Zalány 1926
Hoděmyšl 1933
Nesvačily a Skuhrov 1936

 

* Hasičský sbor v Záběhlé zanikl v důsledku zrušení celé obce v roce 1952.
** Hasičský sbor v Nepomuku skončil svoji činnost
v roce 1976 pro nezájem obyvatel obce.

Hasičská jednota v Rožmitále pod Třemšínem měla v roce svého založení celkem 49 členů a v roce 1883 již 59 členů. Technické vybavení bylo velice skrovné. V době založení a v nejbližších následujících letech měl sbor 2 malé přenosné ruční stříkačky, 2 dvoukolové ruční stříkačky, 32 košů na vodu, 2 dvoukolové voznice, 4 nové hady, 1 savici, 16 žebříků s háky, 3 žebříky - závěšáky, 2 silné háky na tyčích a jeden silný provaz, což bylo vše. Protipožární výzbroj a výstroj odpovídala stupni poznání a pokroku té doby. zbrojnice nebyla a všechny věci byly uskladněny po městě u členů sboru, kteří v případě potřeby s touto technikou nastupovali.
V roce 1888 se stal velitelem poštmistr Jan Brnka až do roku 1895 a cvičiteli byli Václav Kratochvíl a Václav Petrovic. V tomto roce byla již ve vybavení čtyřkolová ruční stříkačka a 100 metrů konopných hadic, velká voznice, 2 pochodňové svítilny, 6 látek na smolnice, 3 díly savců a 5 hubic. Jako výstroj sloužilo 6 blůz, 5 kusů kalhot a 4 přilby. V roce 1891 se uvádí již 60 členů.
V roce 1895 se jednota členila na dva odbory. Technický odbor vedl velitel Václav Paleček a správní odbor vedl starosta Václav Pobuda. Hasičské náčiní by lo uloženo již na radnii. V roce 1905 se uvádí rekordních 115 členů.

helma


V roce 1907 za velitele Františka Herbsta a jednatele Václava Kubíčka byly zakoupeny 2 nové stříkačky – čtyřkolová jednoproudová na ruční čerpání, což byl již pokrok, ale pumpování bylo namáhavé a vyžadovalo střídání. V dalších letech počet členů není uveden. Lze předpokládat, že postupně klesal až do konce I. světové války 1914 – 1918, kdy byla činnost sboru velmi omezena. S ukončením války se řada členů sboru nevrátila. Jejich jména jsou dnes na pomníku padlých.