Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální stavy toků

20.7.2018 09:00

Aktuální výška:

39 cm

20.7.2018 09:50

Aktuální výška:

27 cm

20.7.2018 08:00

Aktuální výška:

2 cm

20.7.2018 09:50

Aktuální výška:

4 cm

20.7.2018 08:00

Aktuální výška:

2 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Zadní Poříčísucho
LG Strašicenormální
LG Mirošovnormální
LG odtok VD Lázsucho
LG Příbram Lnormální

Interaktivní mapa

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Co červenec končí, srpen začíná.

Pranostika na akt. den

Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Obsah

 1871-1907 

1907-1938 

 1938-1945 

 1945-2000 

 2000-2010 

 2010-současnost 

Založení hasičských sborů v naší oblasti

Již v osmdesátých letech 19. století po vydání zákona č. 45 ze dne 25. 5. 1876 o požární policii, formovaly se v monarchii počátky hasičství. V tehdejším příslušném politickém okrese Blatná byl založen prvý sbor v Kasejovicích v roce 1878, další v Blatné a v Březnici v roce 1879, v Rožmitále pod Třemšínem v roce 1880.

1

Členové výboru župy „Podtřemšínské“ číslo 61 z roku 1929. Ve spodní řadě 3. zprava starosta župy pan Antonín Hejnic.

Oddaností hasičské myšlence a především iniciativou dále uvedených osob vznikla 23. 11. 1890 jako prvá „Hasičská župa Podtřemšínská“ se sídlem v Rožmitále pod Třemšínem a to v rámci soudního okresu Březnice. Teprve o devět let později v roce 1899 vznikla „Blatenská župa“ (číslo 105). Sbory na Březnicku nepřistoupily všechny do „Podtřemšínské župy“, ale chtěly utvořit další „Březnickou župu“. Tento záměr se však nepodařilo uskutečnit a trvající dlouhodobý spor skončil až v roce 1907, kdy ostatní sbory na Březnicku přistoupily k „Podtřemšínské župě“, neboť na jednom soudním okrese mohla být jen jedna župa a v tomto směru byl Rožmitál první. V Zemské ústřední jednotě podle vstupu obdržela tato župa číslo 61 a byla v její prvé polovici, neboť poslední župa měla číslo 143.
Poznamenává se, že na Březnicku některé SDH vstoupily bezprostředně do „Podtřemšínské župy“. Např. Starosedlský Hrádek, kde byl sbor založen 6. února 1899, již v květnu téhož roku přistoupil k Podtřemšínské župě v Rožmitále pod Třemšínem. Dne 9. 7. 1905 proběhl ve Starosedlském Hrádku sjezd Podtřemšínské župy s valnou hromadou delegátů. Obdobně tomu bylo ve SDH v Hudčicích, o čemž je zápis z 2. ledna 1904. Ve SDH v Drahenicích to bylo v roce 1896 a ve SDH ve Vševilech 22. 11. 1896.
SDH Vševily přistoupil k Podtřemšínské župě a první cvičení se pak konala 13. 9. 1896 za účasti hasičských sborů Hornosín, Drahenice a Březnice – celkem 48 mužů se známou rožmitálskou kapelou pana Kašpárka.
V době po založení „Podtřemšínské župy“ byl župním starostou v letech 1890 – 1896 Jan Brnka, poštmistr v Rožmitále pod Třemšínem. V této době byl župním jednatelem Václav Paleček, řídící učitel v Rožmitále. V letech 1896 – 1930 byl župním starostou Václav Paleček a od roku 1930 Antonín Hejnic, řídící učitel v Nepomuku, později ve Věšíně. Jako župní jednatelé působili František Běle v letech 1896 – 1904, Václav Kubíček, učitel v Rožmitále, v letech 1904 – 1918, Antonín Hejnic od roku 1918. Náčelníkem župy byl od roku 1890 František Kala, strojník z Vranovic.
Od roku 1930 byl Antonín Hejnic nejen župním starostou, ale současně i jednatelem. Jeho náměstkem byl Ludvík – „Luděk“ Michálek, prokurista Městské spořitelny v Březnici. Okrskovým dozorcem – náčelníkem – byl za Rožmitál (I. okrsek) Josef Handschuch, pokrývač v Rožmitále p. Tř.
Čestnými členy župy se stali: František Kala, župní náčelník. Antonín Hejnic, župní starosta a jednatel, Jan Lukeš, řídící učitel ve Věšíně, jako župní pokladník, František Pecka, učitel v Písku, jako býv. náměstek župního starosty.

2

Období po roce 1918
Vznik Československé republiky
20 let samostatnosti


Po návratu z války se díky členům, kteří přežili, rožmitálský sbor obnovoval. V roce 1919 přibylo hodně mladých členů, kteří se s velkým elánem pustili do práce. V roce 1922 čítal sbor 71 členů. Činnost sboru byla plně obnovena a zakoupena byla motorová stříkačka. Dne 9. září v roce 1928 vypukl velký požár ve Věšíně. Shořelo 29 domů a 2 stodoly, což byla téměř jedna třetina obce. Účast na hašení mělo 17 sborů včetně rožmitálského, který obdržel veřejnou pochvalu. Požár se opakoval 30. dubna 1933 (shořelo 19 domů a 4 stodoly).

7
8


Svěcení stříkačky sboru dobrovolných hasičů v Rožmitále dne 24. 7. 1927

Na sklonku října 1929 začala světová hospodářská krize, která postihla i naši republiku a její ekonomiku, což se odrazilo i na materiálních možnostech sboru.

nametove
Členové sboru dobrovolných hasičů u příležitosti 50. výročí založení dne 24. 5. 1931

25
Námětové cvičení na radnici

Po 50 letech trvání sboru se konal v roce 1931 (24. – 25. 5.) župní hasičský sjezd v Rožmitále pod Třemšínem. Župní starosta Antonín Hejnic předával diplomy dlouholetým členům sboru za 40, 30 a 25 let členství. V té době byl starostou Tomáš Jeníček, který setrval ve funkci až do roku 1945 (s výjimkou let 1935 – 1937, kdy ho vystřídal Antonín Hejnic). Velitelem byl Josef Handschuch, náčelníkem Josef Liška a jednatelem František Karas. V roce 1932 byla zakoupena nová motorová stříkačka a zlepšeno vybavení, což znamenalo velký pokrok při zásazích. Těch menších byla celá řada.

10
Kostel ve Starém Rožmitále po požáru dne 18. 3. 1933

Z velkých to byl požár ve Starém Rožmitále, vzniklý 18. března 1933 v hospodářském objektu fary, který zachvátil i farní chrám. Budovy byly kryty šindelem. Tehdejší technikou nebylo možno dostříknout ze zdroje vody (býv. rybníček pod kaplankami), na věž kostela na pahorku do výšky 32 metrů. K požáru se sjelo 17 hasičských sborů. V rekordně krátké době – za pouhých 6 měsíců – 17. září 1933 bylo všechno obnoveno a konala se slavnost znovuvysvěcení kostela za obrovské účasti lidu. Rovněž v Bukové 6. září 1933 shořelo 14 obytných stavení.
V roce 1934, kdy měl sbor 50 členů, byl zvolen starostou Antonín Hejnic, který byl ve funkci až do konce svého života. Narodil se 23. 10. 1872 a zemřel 12. 6. 1937.

pohreb

Slavný pohřeb pana Antonína Hejnice v roce 1937

Velitelem byl Josef Handschuch a jednatelem učitel Václav Procházka. V roce 1935 byl velitelem Josef Liška a jednatelem František Karas. V tomto roce se konalo odhalení pamětní desky župního náčelníka Františka Kaly, zemřelého 1. 7. 1934 ve Vranovicích.
V roce 1937 se stal starostou Ing. František Hofmeister, místopředsedou Tomáš Jeníček, velitelem Václav Ježek a jednatelem učitel Stanislav Kodat. Zakoupen byl automobil PRAGA. Jelikož v roce 1938 byl velitel povolán na vojnu, nastoupil za něho osvědčený Tomáš Jeníček, který byl členem sboru neuvěřitelných 50 let (zemřel 31. 10. 1943). Sbor získal k hasičskému autu ještě auto sanitní a zbrojmistrem byl Bohumil Velek. V té době bylo zřízeno zvonkové poplachové zařízení. Počet členů se v těchto letech pohyboval těsně pod hranicí 40.

12
Při rychlé jízdě k požáru ve Voltuši došlo pod zámkem k převrácení stříkačky (1936).
Namísto koňského potahu zapřáhli stříkačku za osobní automobil pana Mareše.

Od roku 1938 a zejména v dalších letech vznikla tradice pravidelného konání hasičských plesů v měsíci lednu, a to střídavě v objektech „Plzeňka“, „Panský dům“, „Sokolovna“ a ojediněle Starý Rožmitál.