Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální stavy toků

20.7.2018 09:00

Aktuální výška:

39 cm

20.7.2018 09:50

Aktuální výška:

27 cm

20.7.2018 08:00

Aktuální výška:

2 cm

20.7.2018 09:50

Aktuální výška:

4 cm

20.7.2018 08:00

Aktuální výška:

2 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Zadní Poříčísucho
LG Strašicenormální
LG Mirošovnormální
LG odtok VD Lázsucho
LG Příbram Lnormální

Interaktivní mapa

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když dne ubývá, horka přibývá.

Pranostika na akt. den

Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Obsah

 1871-1907 

1907-1938 

 1938-1945 

 1945-2000 

 2000-2010 

 2010-současnost 

Založení hasičských sborů v naší oblasti

Již v osmdesátých letech 19. století po vydání zákona č. 45 ze dne 25. 5. 1876 o požární policii, formovaly se v monarchii počátky hasičství. V tehdejším příslušném politickém okrese Blatná byl založen prvý sbor v Kasejovicích v roce 1878, další v Blatné a v Březnici v roce 1879, v Rožmitále pod Třemšínem v roce 1880.

1

Členové výboru župy „Podtřemšínské“ číslo 61 z roku 1929. Ve spodní řadě 3. zprava starosta župy pan Antonín Hejnic.

Oddaností hasičské myšlence a především iniciativou dále uvedených osob vznikla 23. 11. 1890 jako prvá „Hasičská župa Podtřemšínská“ se sídlem v Rožmitále pod Třemšínem a to v rámci soudního okresu Březnice. Teprve o devět let později v roce 1899 vznikla „Blatenská župa“ (číslo 105). Sbory na Březnicku nepřistoupily všechny do „Podtřemšínské župy“, ale chtěly utvořit další „Březnickou župu“. Tento záměr se však nepodařilo uskutečnit a trvající dlouhodobý spor skončil až v roce 1907, kdy ostatní sbory na Březnicku přistoupily k „Podtřemšínské župě“, neboť na jednom soudním okrese mohla být jen jedna župa a v tomto směru byl Rožmitál první. V Zemské ústřední jednotě podle vstupu obdržela tato župa číslo 61 a byla v její prvé polovici, neboť poslední župa měla číslo 143.
Poznamenává se, že na Březnicku některé SDH vstoupily bezprostředně do „Podtřemšínské župy“. Např. Starosedlský Hrádek, kde byl sbor založen 6. února 1899, již v květnu téhož roku přistoupil k Podtřemšínské župě v Rožmitále pod Třemšínem. Dne 9. 7. 1905 proběhl ve Starosedlském Hrádku sjezd Podtřemšínské župy s valnou hromadou delegátů. Obdobně tomu bylo ve SDH v Hudčicích, o čemž je zápis z 2. ledna 1904. Ve SDH v Drahenicích to bylo v roce 1896 a ve SDH ve Vševilech 22. 11. 1896.
SDH Vševily přistoupil k Podtřemšínské župě a první cvičení se pak konala 13. 9. 1896 za účasti hasičských sborů Hornosín, Drahenice a Březnice – celkem 48 mužů se známou rožmitálskou kapelou pana Kašpárka.
V době po založení „Podtřemšínské župy“ byl župním starostou v letech 1890 – 1896 Jan Brnka, poštmistr v Rožmitále pod Třemšínem. V této době byl župním jednatelem Václav Paleček, řídící učitel v Rožmitále. V letech 1896 – 1930 byl župním starostou Václav Paleček a od roku 1930 Antonín Hejnic, řídící učitel v Nepomuku, později ve Věšíně. Jako župní jednatelé působili František Běle v letech 1896 – 1904, Václav Kubíček, učitel v Rožmitále, v letech 1904 – 1918, Antonín Hejnic od roku 1918. Náčelníkem župy byl od roku 1890 František Kala, strojník z Vranovic.
Od roku 1930 byl Antonín Hejnic nejen župním starostou, ale současně i jednatelem. Jeho náměstkem byl Ludvík – „Luděk“ Michálek, prokurista Městské spořitelny v Březnici. Okrskovým dozorcem – náčelníkem – byl za Rožmitál (I. okrsek) Josef Handschuch, pokrývač v Rožmitále p. Tř.
Čestnými členy župy se stali: František Kala, župní náčelník. Antonín Hejnic, župní starosta a jednatel, Jan Lukeš, řídící učitel ve Věšíně, jako župní pokladník, František Pecka, učitel v Písku, jako býv. náměstek župního starosty.

2

Začátky hasičského sboru v Rožmitále p. Tř.

Na dlouhodobé činnosti sboru se po dobu 130 let úspěšně podílelo několik generací občanů zapálených pro hasičskou myšlenku. Vše o jejich práci je obsaženo v objemné kronice. Je obtížné věcně vtěsnat veškerou činnost do rozsahu publikace, včetně dokumentačních fotografií. Proto celé toto období činnosti bylo rozčleněno na několik časových etap.

Období od založení sboru do konce 1. světové války

Začátky činnosti rožmitálského sboru byly krušné. Hasiči si pořídili drobné náčiní ze svých prostředků, zčásti též z darů a zápůjček. V podstatě na veškerou činnost a výstroj s výzbrojí si museli hasiči vydělat peníze, aby si mohli postup ně vše potřebné opatřit. Nic nebylo zadarmo. Tak tomu bylo i po založení sborů v okolních obcích Rožmitálska. Hasiči vnesli do míst kulturní oživení, jako bály, věnečky, ale i ochotnická divadelní představení. Proto se v činnosti hasičských sborů po jejich založení kromě jejich hlavního poslání jako červená nit promítala také činnost, která byla zdrojem příjmů pro krytí nákladů na vybavení.
Založení sboru v té době bylo činem velmi pokrokovým. Byl to především projev vlastenectví, zejména před I. světovou válkou. Vyžadovalo to nejen mnoho úsilí, ale i starostí a útrap, avšak stará hasičská garda měla dost nadšení a iniciativy k jejich překonání.
Ustavení rožmitálského sboru bylo hlavně ovlivněno důsledkem posledního katastrofálního požáru uprostřed léta 27. července 1871, po kterém vznikla hasičská myšlenka na ochranu majetku spoluobčanů (v předchozí publikaci k výročí 100 let požárního sboru 1880 – 1980 je uveden nepřesně rok požáru 1879). Během 80tých let 19. století byla prováděna znovuvýstavba zničeného města. Pokrokem při nové výstavbě města byl postupný odklon od používání hořlavých materiálů. Výstavba se orientovala na nehořlavé materiály (kámen, cihly, tvrdá krytina) a na využití bleskosvodů. Došlo k založení cihelen v blízkosti výskytu cihlářské hlíny. Též byly použity cihly ze škváry z hutní výroby. Po požárech na venkověnebo při přestavbách byly po domácku vyráběny „vepřáky“, či „buchty“ (nepálené cihly).
Na sklonku tohoto období výstavby v roce 1880 došlo k založení hasičského sboru v Rožmitále zásluhou několika prozíravých a nadšených občanů města. V podmínkách rakousko-uherské monarchie byl dodržován tento postup: podání návrhu obecnímu zastupitelstvu města na založení sboru, jeho projednání a schválení včetně podpisu stanov starostou města a radními. Další instancí bylo místodržitelství v Praze, které schválilo stanovy. Sbor vstoupil v praktickou činnost, když byl akceschopný po svém technickém vybavení a výcviku. Největší zásluhu v rozhodující době o založení hasičské jednoty měl řídící učitel Václav Paleček, který dále působil jako dlouholetý jednatel a starosta až do roku 1924. Prvním velitelem byl stavitel Vojtěch Karásek a jednatelem František Zíka, zapisovatelem František Herbst.

6

Řídící učitel Václav Paleček působil ve výboru
Zemské ústřední hasičské jednoty 1901–1904

 

Myšlenka založení hasičských jednot se postupně
na sklonku 19. století a počátkem 20. století
rozšiřovala do okolních vesnic na celém Rožmitálsku.

 

Rožmitál pod Třemšínem 1880
Věšín 1883
Vranovice   1888
Buková a Pňovice 1889
Starý Rožmitál a Záběhlá* 1891
Voltuš 1893
Sedlice a Vševily 1896
Strýčkovy 1899
Hutě pod Třemšínem 1901
Nepomuk** 1904
Bezděkov 1911
Zalány 1926
Hoděmyšl 1933
Nesvačily a Skuhrov 1936

 

* Hasičský sbor v Záběhlé zanikl v důsledku zrušení celé obce v roce 1952.
** Hasičský sbor v Nepomuku skončil svoji činnost
v roce 1976 pro nezájem obyvatel obce.

Hasičská jednota v Rožmitále pod Třemšínem měla v roce svého založení celkem 49 členů a v roce 1883 již 59 členů. Technické vybavení bylo velice skrovné. V době založení a v nejbližších následujících letech měl sbor 2 malé přenosné ruční stříkačky, 2 dvoukolové ruční stříkačky, 32 košů na vodu, 2 dvoukolové voznice, 4 nové hady, 1 savici, 16 žebříků s háky, 3 žebříky - závěšáky, 2 silné háky na tyčích a jeden silný provaz, což bylo vše. Protipožární výzbroj a výstroj odpovídala stupni poznání a pokroku té doby. zbrojnice nebyla a všechny věci byly uskladněny po městě u členů sboru, kteří v případě potřeby s touto technikou nastupovali.
V roce 1888 se stal velitelem poštmistr Jan Brnka až do roku 1895 a cvičiteli byli Václav Kratochvíl a Václav Petrovic. V tomto roce byla již ve vybavení čtyřkolová ruční stříkačka a 100 metrů konopných hadic, velká voznice, 2 pochodňové svítilny, 6 látek na smolnice, 3 díly savců a 5 hubic. Jako výstroj sloužilo 6 blůz, 5 kusů kalhot a 4 přilby. V roce 1891 se uvádí již 60 členů.
V roce 1895 se jednota členila na dva odbory. Technický odbor vedl velitel Václav Paleček a správní odbor vedl starosta Václav Pobuda. Hasičské náčiní by lo uloženo již na radnii. V roce 1905 se uvádí rekordních 115 členů.

helma


V roce 1907 za velitele Františka Herbsta a jednatele Václava Kubíčka byly zakoupeny 2 nové stříkačky – čtyřkolová jednoproudová na ruční čerpání, což byl již pokrok, ale pumpování bylo namáhavé a vyžadovalo střídání. V dalších letech počet členů není uveden. Lze předpokládat, že postupně klesal až do konce I. světové války 1914 – 1918, kdy byla činnost sboru velmi omezena. S ukončením války se řada členů sboru nevrátila. Jejich jména jsou dnes na pomníku padlých.